Rusko - Petrohrad

(8. - 10.7.2011)

        Rusko je rozlohou 17 075 400 km2 největší zemí na světě. Hlavní město je Moskva. Rusko zabírá značnou část východní Evropy a téměř celou severní Asii a je rozděleno do 9 časových pásem (+2 až +11). Na evropskou a asijskou část rozděluje Rusko pohoří Ural. Žije zde více jak 142,9 milionu obyvatel a to z ní dělá 9. nejlidnatější zemi na světě. Rusko má největší zásoby přírodních zdrojů (ropa, zemní plyn, pitná voda, dřevo, nerostné suroviny) na světě. Hlavními těženými surovinami jsou ropa, zemní plyn, hnědé uhlí a nikl. Plynárenský gigant Gazprom je největší firmou na světě zabývající se těžbou plynu. V Rusku je také největší jezero na světě – Kaspické moře, které má slanou vodu a ze sladkovodních je nejvýznamnější jezero Bajkal, které je s hloubkou 1637 m nejhlubším jezerem na světě.

        Z národností jsou nejvíce zastoupeni Rusové (téměř 80 %), Tataři (téměř 4 %), Ukrajinci (2 %) a další menšiny. Nejrozšířenějším náboženstvím je pravoslavné křesťanství a dominantní církví je Ruská pravoslavná církev, ke které se hlásí více než polovina obyvatel. Z Ruska pocházel první člověk ve vesmíru (12. dubna 1961) – major Jurij Gagarin. A Sovětský svaz také jako první sestavil na oběžné dráze Země trvale obytnou vesmírnou stanici Mir.

        Pro vstup na ruské území je pro nás potřeba vízum. Nám vízum dělala společnost CRC CONSULTING s.r.o. a cena byla 1850 Kč za osobu. V Rusku je oficiální měnou ruský rubl (RUB). Kurz během našeho pobytu byl 1 rubl = 0,60 Kč. Časové pásmo oproti ČR je +2 až +11 hodin, u Petrohradu jsou to +2 hodiny. Auta jezdí stejně jako u nás po pravé straně vozovky a používají zde i stejný typ elektrických zásuvek jako u nás. V Petrohradu mají na rozdíl od Moskvy u některých cedulí kromě azbuky i fonetický přepis.

        Petrohrad je druhé největší ruské město založené v roce 1703 carem Petrem Velikým. Má téměř 4,9 miliónu obyvatel a nachází se na řece Něvě u Finského zálivu v Baltském moři (severovýchod Ruska). Petrohrad byl až do roku 1917 hlavním městem Ruska. V letech 1924 (po smrti Lenina) až 1991 byl Petrohrad přejmenován na Leningrad. Známými osobnostmi narozenými v Petrohradu (Leningradu) jsou současný ruský prezident Dmitrij Medveděv, jeho předchůdce Vladimir Putin, hudební skladatel Dmitrij Šostakovič a spisovatel Alexej Konstantinovič Tolstoj. Poslední dny života zde například prožili - autor periodické tabulky prvků Dmitrij Ivanovič Mendělejev, hudební skladatel Petr Iljič Čajkovskij a spisovatelé Fjodor Michajlovič Dostojevskij a Alexandr Sergejevič Puškin.

        Nejzajímavějším úkazem v Petrohradu je takzvaná bílá noc. Petrohrad leží blízko severního pólu a to způsobuje, že slunce v letních měsících (květen až červenec) zapadá pouze na pár hodin. Poslední dny v červnu dokonce nezapadá téměř vůbec. O tom jsme se přesvědčili i my. O půlnoci bylo tolik světla, jako u nás kolem deváté hodiny večerní a když jsme šli spát v půl jedenácté večer, bylo to jako jít spát za dne po noční, sluneční paprsky se snažily prodrat přes zatažené závěsy.

        Další turistickou atrakcí je zvedání mostů. V Petrohradu je více jak 22 mostů a 13 z nich se v noci zvedá, aby měly velké lodě volnou cestu do Moskvy. Mosty se zvedají přesně v určené časy od 1:25 do 5:45. Některé se zase na chvíli zavřou a pak zase zvednout. Například most Dvortsovy (u Zimního paláce), navazující na ulici Nevskiy prospekt se zvedá v 1:25 a zavírá se až v 4:55.

        Cestopis z dovolené je pro přehlednost rozdělen do několika kategorií.

1. Cesta z Moskvy do Petrohradu
2. Ubytování – Club Hotel Agni
3. Gastronomie
4. Doprava v Petrohradu
5. Navštívená místa (památky)
6. Počasí
7. Orientační ceny v Petrohradu
8. Cesta z Petrohradu zpět do České republiky

        Z Moskvy jsme pokračovali do Petrohradu (Sankt-Petěrburg, dříve také Leningrad). Vzhledem k rannímu letu do Petrohradu jsme museli jako dopravní prostředek na letiště zvolit taxi, protože metro takhle brzo ráno nejezdí. Taxi, které jsme si objednali den předem na recepci, nás v 5:53 odvezlo na letiště. Cesta trvala asi 30 minut a stála 2000 rublů (asi 1200 Kč).

        Na letišti jsme si museli sami vytisknout palubní vstupenky v automatu. S tímto procesem Vám pomůže ochotný pracovník letiště. Pak jsme si ještě nechali odbavit kufry. Dále žádné problémy nebyly a v 7:56 jsme opustili moskevské letiště Domodědovo v Boeingu 737-500 (reg. VP-BYP) spol. Transaero. Cena zpáteční letenky včetně všech poplatků byla pro jednu osobu 1530 Kč. Během letu jsme dostali snídani a ke konci letu ještě rozdávali bonbóny. Let utekl rychle a za 1 hodinu a 13 minut jsme přistáli na letišti Pulkovo v Petrohradu. Na letišti se jde nejdříve do příletové haly a potom až pro kufry, kde pak kontrolují zavazadla s útržkem palubní vstupenky a s pasem. Toto slouží jednak proti tomu, aby cestující mohl nahlásit ztrátu kufru, aniž by se mu opravdu ztratil a proti odnesení cizího zavazadla.

        Z letiště jsme jeli autobusem č. 39, který jezdí ke stanici metra Moskevská (Moskovskaya, modrá linka č. 2). Cesta trvala asi 20 minut a stála 21 rublů (asi 13 Kč). Lístky se kupují až v autobuse u paní, která prochází autobusem. Ve stanici Moskevskaya jsme přestoupili na metro. V metru se platí žetony. Jeden žeton a tím tedy jedna jízda metrem stojí 25 rublů (asi 15 Kč). Žetony se prodávají u přepážky nebo v oranžovém automatu, který Vám za 100 rublů (bankovku) prodá 4 žetony. Metrem jsme dojeli do stanice Mayakovskaya (přestupní linka č. 1 a č. 3, červená – zelená), kde je Club hotel Agni, ve kterém jsme byli ubytováni. Cesta metrem trvala asi 35 minut.

        Club Hotel Agni se nachází na hlavní dopravní tepně Petrohradu, v ulici Nevsky prospekt č. 94/2. Respektive v boční ulici, abyste si nemysleli, že Vám bude pod okny projíždět tisíce aut po osmiproudé silnici. Nejbližší stanice metra je Mayakovskaya (přestupní linka č. 1 a č. 3, červená – zelená), vzdálená asi 2 minuty chůze od hotelu. Cena za noc včetně snídaně byla pro jednu osobu 2565 rublů (1622 Kč).

       

        Pokoje hotelu jsou slušně vybavené. Je zde LCD televize, minibar, trezor a klimatizace. Na recepci hotelu jsou k dispozici zdarma mapy Petrohradu. Ke snídani byly salámy, sýry, toastový chleba, kukuřičné lupínky, džem, zelenina, jogurt, káva, čaj a džusy. Z Petrohradu jsme měli odlet brzo ráno a opět nebyl v hotelu problém posunout snídani na dřívější dobu.

   

        Když se řekne ruská kuchyně, každému se hned asi vybaví boršč, kaviár a vodka. Ale samozřejmě to není to jediné, co Rusové jedí. Jejich kuchyně je díky velikosti země rozmanitá a každý kraj má svou specialitu. Základními potravinami ruské kuchyně jsou ryby, drůbež, zvěřina, houby a zelenina (řepa a zelí).

        Dalšími ruskými specialitami jsou: hovězí Stroganoff (hovězí nařezané na nudličky se žampiony, cibulí v kysané smetanové omáčce), bliny (lívance z pohankové nebo pšeničné mouky plněné kaviárem nebo džemem), pelmeně (vařené těstovinové taštičky plněné masem), pirožky (pokrm z kynutého těsta plněný masem, houbami a zelím nejčastěji podávaný k polévkám) a šči (polévka z kysaného zelí nebo kapusty, zelených bylinek a smetany).

       

        My jsme se nejčastěji stravovali v jídelnách. V těchto jídelnách se dá za rozumnou cenu dobře najíst. Nakupující si může vybrat z různých druhů jídel a příloh, které si nechá nandat na talíř. Jídla jsou buď na váhu nebo na kusy. Samozřejmě ani v Rusku nechybí rychlo-občerstvení jako je McDonald´s, KFC a Burger King.

        V Petrohradu jsme se, stejně jako ve většině navštívených měst, nejčastěji pohybovali pěšky nebo metrem. Petrohradské metro má 5 linek označených číslicemi 1 – 5. Celý systém metra má 65 stanic a celkem přes 100 km. Petrohradské metro je jedno z nejhlubších na světě, nejhlubší stanice Admiralteyskaya je 105 metrů pod zemí. Pro srovnání - nejhlubší stanice pražského metra, stanice Náměstí Míru, je hluboká 52 metrů. Některé stanice metra jsou uzavřeného typu. To znamená, že mezi kolejemi a nástupištěm jsou dveře, které se otevřou až po otevření dveří vlaku. Zajímavostí je, že tyto dveře jsou neprůhledné, takže z vlaku není vidět název stanice (vlak je vlastně pořád v tunelu). Další zvláštností metra v Petrohradu je to, že se přestupní stanice jmenují na každé lince jinak. Například přestupní stanice metra Mayakovskaya se takto jmenuje na zelené lince č. 3 a na červené lince č. 1 se jmenuje Ploščaď Vosstaniya.

       

        Stejně jako v moskevském metru jsou i některé místní stanice metra architektonickými skvosty. Nejhezčí stanicí, co jsme viděli, byla stanice Avtovo (červená linka č. 2). Stanice petrohradského metra jsou naštěstí od moskevského psány jak v azbuce, tak fonetickým přepisem, což je pro turisty, co neumí azbuku, dost ulehčující. Cena jízdného v metru je 25 rublů (asi 15 Kč). Do turniketů se vhazují žetony, které se prodávají u přepážky nebo v oranžovém automatu, který Vám za 100 rublů (bankovku) prodá 4 žetony. Jízda metrem není časově omezena. Metro je otevřeno od 6:00 do 23:00.

        Jednou jsme také jeli autobusem od stanice metra Gorkovskaya (modrá linka č. 2) k Moskevskému vlakovému nádraží, které je nedaleko našeho hotelu (ulice Nevskiy prospekt). Cena za jízdenku byla 30 rublů (asi 18 Kč) a cena je asi všude stejná, je jedno, kde nastoupíte a kde vystoupíte.

        Zvláštností Petrohradu je také zvedání mostů vedoucích přes řeku Něvu. Mosty se vždy na noc zvedají, aby mohly proplout velké lodě. Zvedají se v rozmezí od 1:25 do 5:45. Každý most se zvedá a zavírá v jinou dobu. Některé mosty se ještě během noci zavřou a pak zase zvednou. Například most Dvortsovy (u Zimního paláce), navazující na ulici Nevskiy prospekt se zvedá v 1:25 a zavírá se až v 4:55.

Zimní palác (Palácové náměstí) – nachází se na konci ulice Nevskiy prospekt (u řeky Něvy) na Palácovém náměstí (Dvortsovaya ploščaď). Palác vznikl v letech 1754–1762. Palác byl postaven na čtvercovém půdorysu o rozměrech 200 x 200 metrů a je v něm více než 1000 místností. Palácovému náměstí dominuje 48 metrů vysoký Alexandrův sloup, postavený na počest vítězství Alexandra I. nad Napoleonem v roce 1812. Naproti Zimnímu paláci je půlkruhová budova Generálního štábu a Ministerstva financí a zahraničních věcí. Délka budovy je 518 metrů. Uprostřed budovy je dvojitý vítězný oblouk, jehož vrchol zdobí 10 metrů vysoká a 16 tun vážící socha vítězného šestispřeží.

       

Palác je dnes proslulý také jako sídlo Ermitáže – jedné z nejvýznamnějších galerií světa. Ermitáž tvoří pět propojených budov – Zimní palác, Malá Ermitáž, Stará Ermitáž, Nová Ermitáž a Ermitážní divadlo. Je zde na 3 milióny exponátů, od pravěkých artefaktů až po klasická díla umění 20. století. Kdybyste u každého díla strávili jen pár vteřin, zabrala by vám prohlídka několik let života.

       

Katedrála sv. Izáka (St. Isaac´s Cathedral) – je nedaleko Zimního paláce, konec ulice Nevskiy prospekt. Největší ruská pravoslavná katedrála v Petrohradu, která pojme až 12000 věřících, je také čtvrtou největší katedrálou v Evropě. Její stavba trvala 40 let (1818-1858). Katedrála je vysoká 101,5 metrů a patří ke stavbám s největší kopulí na světě. Kopule má výšku 21,8 metrů a na její pozlacení bylo potřebováno více než 100 kilogramů zlata. Na vyhlídku do kopule vede 211 schodů.

       

Katedrála je otevřena denně kromě středy od 11:00 do 19:00 (16. září – 30. duben) a od 10:00 do 22:30 (1. květen – 30. září). Pokladna se zavírá v 18:00 (ve 22:00 hodin). Vstupné do katedrály je pro dospělé 250 rublů (asi 150 Kč), pro držitele ISIC karty 150 rublů (asi 90 Kč) a pro děti od 7 do 18 let je vstupné 50 rublů (asi 30 Kč). Děti do 7 let mají vstup zdarma.

Vyhlídkový ochoz (kolonáda) je otevřen denně kromě druhé středy v měsíci od 11:00 do 17:00 (16. září – 30. duben) a od 10:00 do 18:00 (1. květen – 15. září). Během bílé noci od 1. června do 20. srpna je ochoz otevřen od 18:00 do 4:30. Vstupné je pro dospělou osobu 150 rublů (asi 90 Kč) a v noci je vstupné 300 rublů (asi 180 Kč).

Chrám Vzkříšení Krista (Chrám Spasitele na krvi) – přestupní stanice metra Nevskiy prospekt (modrá linka č. 2) a stanice Gostiny Dvor (zelená linka č. 3). Dvojník moskevského chrámu Vasila Blaženého byl postaven v letech 1883–1907. Chrám byl postaven jako památka na cara Alexandra II. přesně na místě, kde zemřel (byl na něho spáchán atentát). Chrám se stavěl 24 let a v roce 1930 byl sovětskými orgány uzavřen a dalších téměř 30 let restaurován a v teprve v roce 1997 znovu otevřen veřejnosti jako muzeum. Chrám je vysoký 81 metrů.

Chrám je otevřen denně kromě středy od 11:00 do 19:00 (16. září – 30. duben) a od 10:00 do 19:00 (1. květen – 15. září) a od 18:15 do 23:00 (1. květen – 30. září). Vstupné do chrámu je pro dospělé 250 rublů (asi 150 Kč), pro držitele ISIC karty 150 rublů (asi 90 Kč) a pro děti od 7 do 18 let je vstupné 50 rublů (asi 30 Kč). Děti do 7 let mají vstup zdarma. Noční prohlídka stojí 350 rublů (asi 210 Kč).

Křižník Aurora (Avrora) – nejbližší stanice metra Gorkovskaya (modrá linka č. 2). Bitevní křižník se nachází u soutoku řek Něvka a Něva. Aurora byla postavena v letech 1897–1900 a v letech 1904-1905 se zúčastnila rusko-japonské války. Roku 1917 byla výstřely z děla Aurory zahájena Říjnová revoluce. Slepé výstřely vyšly z děla na přídi lodi a byly signálem k útoku na Zimní palác.

Aurora je dlouhá 126,7 metrů, široká 16,8 metrů a ponor má 6,2 metrů. Loď pohání tři parní stroje o celkovém výkonu 11971 koní a posádku tvořilo 570 osob s 20 úředníky. Loď je otevřena denně kromě pondělí a pátku od 10:30 do 16:00. Vstup je zdarma.

Domek Petra Velikého – nejbližší stanice metra Gorkovskaya (modrá linka č. 2). Nachází se v blízkosti křižníku Aurory. Dřevěný domek byl postaven roku 1703 za pouhé 3 dny a je nejstarší budovou ve městě. V roce 1844 byl celý domek zakryt novou stavbou z cihel, to znamená, že uvnitř stavby z cihel se nachází původní dřevěný srub Petra I. Velikého. Interiér je dodnes udržován v původním stavu. Petr Veliký zde bydlel během výstavby Petropavlovské pevnosti.

Muzeum v domku je otevřeno denně kromě úterý a posledního pondělí v měsíci od 10:00 do 18:00 a v úterý je otevřeno od 10:00 do 17:00. Do domku se platí vstupné, ale nevím kolik, protože jsme přišli až po zavírací době, respektive po zavření pokladny, která se zavírá hodinu před zavřením domku.

Petropavlovská pevnost – stanice metra Gorkovskaya (modrá linka č. 2). Pevnost nechal postavit na Zaječím ostrově (Zayachiy Ostrov) v roce 1703 na obranu proti Švédům car Petr I. Veliký, ale porazil je dříve, než byla pevnost dokončena. Pevnost tedy nikdy nebyla použita k obraně města a nikdy na ní nebylo ani vystřeleno. Po porážce Švédů se hlavní obranná linie města posunula na ostrov Kronštadt, ležící v ústí řeky Něvky. Pevnost až do roku 1917 sloužila jako vězení pro politické odpůrce carského režimu. Vězněni zde byli například Petrův syn Alexej, Dostojevskij, Gorkij, Trockij a starší Leninův bratr Alexander.

   

Vstup do pevnosti je přes Ivanův (Johanův) most, který je nejstarším mostem v Petrohradu, dále se projde Ivanovou bránou a pak následně Petrovou bránou. U Ivanova mostu se přes léto vytvoří veřejná pláž.

   

Nejvýznamnější stavbou pevnosti je katedrála sv. Petra a Pavla se zlatou jehlicovitou zvonicí, vysokou 122,5 metrů. Díky zvonici je katedrála nejvyšší stavbou ve městě (převyšuje ji pouze televizní vysílač), nejvyšším kostelem v Rusku a podle některých parametrů šestým nejvyšším v Evropě. Je zde pohřben Petr Veliký a většina jeho následovníků.

Vstup do pevnosti je zdarma a je otevřena denně od 6:00 do 22:00. Jednotlivé památky uvnitř pevnosti mají většinou otevřeno od 11:00 do 19:00 a platí se v nich zvlášť vstupné. Pro zjištění skutečné provozní doby a ceny vstupů doporučuji navštívit oficiální stránky pevnosti (odkaz dole na stránkách).

Kazaňská katedrála (Kazan Cathedral) – přestupní stanice metra Nevskiy prospekt (modrá linka č. 2) a stanice Gostiny Dvor (zelená linka č. 3), ulice Nevskiy prospekt. Katedrála z čelního pohledu připomíná spíše kolonádu. Kolonádu tvoří 96 sloupů, které téměř zastiňují 72 metrů vysokou kopuli katedrály. Car Pavel nechal nařídit, aby kostel připomínal katedrálu sv. Petra v Římě, proto je zde kolonáda. Katedrála byla dokončena v roce 1811. Od roku 1932 až do 31. prosince 1999 zde sídlilo Muzeum dějin náboženství. Nyní slouží katedrála opět církevním účelům.

Petrodvorec (Petěrgof) – stanice metra Avtovo (červená linka č. 1) a poté ještě autobusem (minibusem) č. 224 nebo č. 404. Cesta autobusem trvá asi 30 minut a stojí pro jednu osobu 60 rublů (asi 36 Kč). Z Petrohradu se sem dá dojet i lodí (křídlovým člunem). Loď je ale podstatně dražší. Například jízda se společností Peterhof Express, která vyplouvá nedaleko od Zimního paláce, stojí 500 rublů (asi 300 Kč) pro dospělou osobu a 800 rublů (asi 480 Kč) zpáteční. Cena nezahrnuje vstupenku do parku. My jsme samozřejmě zvolili metro a autobus.

       

Petrodvorec je malé město s více jak 73 tis. obyvatel, nacházející se na jižním pobřeží Finského zálivu, asi 30 km západně od Petrohradu. Paláce v Petrodvorci začali stavět na příkaz Petra Velikého roku 1714. Komplexu se přezdívá druhé Versailles, protože se Petr Veliký nechal během návštěvy francouzských Versailles v roce 1717 inspirovat a rozhodl se, že jeho rezidence musí zámek francouzského krále překonat. Což se mu myslím i povedlo.

       

Celý areál se rozkládá na ploše 1000 ha a na šířku má neuvěřitelné 3 kilometry. V parku je celkem 5 paláců (menších i větších) a na 150 fontán a kašen. Bezesporu největší a nejkrásnější fontánou je Velká kaskáda. Velkou kaskádu tvoří 75 fontána a několik desítek pozlacených soch. Ústřední prvek Velké kaskády tvoří zlatá Samsonova fontána, tryskající do výšky až 20 metrů. Fontána znázorňuje Samsona otevírající tlamu lvovi, což má symbolizovat vítězství Petra Velikého nad Švédskem (má ve znaku lva). Voda pro fontány je vedena z 22 kilometrů vzdálených Ropšinských pahorků. Každou sekundu potrubím proteče 33 000 litrů vody. Díky výškovému převýšení není zapotřebí pro fontány žádných čerpadel.

   

Vstupné do horní zahrady je zdarma, poté se platí všude různé vstupné (do paláců a do dolní zahrady). Vstupné do dolní zahrady je 400 rublů (asi 240 Kč) za dospělou osobu. Dolní zahrada je otevřena denně od 9:00 do 20:00, o svátcích a víkendech je otevřeno od 10:00 do 19:00. Vodotrysky na Velké kaskádě a Samsonova fontána začínají až od 11:00.

Velký palác je otevřen denně mimo pondělí od 10:30 do 19:00 a zavřeno je také poslední úterý v měsíci. Vstupné pro dospělou osobu je 520 rublů (asi 312 Kč). V paláci je zakázáno fotit a točit video.

Něvský prospekt (Nevskiy prospekt) – stanice metra Mayakovskaya a Gostiny Dvor (zelná linka č. 3). Tento hlavní petrohradský bulvár, dlouhý 4,7 km, je nejznámější ulicí v Rusku. Ulice vede od Admitality až ke klášteru Alexandra Něvského, po kterém je ulice pojmenována. Dva a půl kilometru dlouhý úsek vede samým centrem města od Admirality po Moskevské nádraží. Něvský prospekt je rušnou třídou, nejenom díky osmiproudé silnici, po které jezdí tisíce aut. Je také hlavní nákupní zónou, centrem zábavy a pouličního života. Bulvár lemují historické budovy i kostely.

   

        Díky velikosti Ruska má země několik rozdílných klimatických oblastí. Počasí na severu a ve středu Ruska je typické velkými teplotními rozdíly během roku. Oblast Sibiře je zase známá velmi nízkými teplotami a častými srážkami. Co se týče Petrohradu, tak zde teploty v létě dosahují většinou do 30°C (průměr bývá v létě 21°C). Nejteplejším létem bylo léto v roce 2010, kdy teploty přesahovaly hodně přes 30°C (v srpnu bylo 37,1°C). Rekordní zima v Petrohradu byla v roce 1883, to teploty spadly až na 35,9°C (leden). To pak pojem ruská zima nabírá správný smysl. Nejteplejší měsíce v Petrohradu jsou stejně jako u nás květen až srpen a zima je také ve stejném období jako u nás (listopad až březen). V Petrohradu je také díky moři v létě větší vlhkost vzduchu (průměr 78%).

        V Petrohradu je paradoxně o něco dráž než v Moskvě. Jídlo se dá pořídit v místních jídelnách za cenu okolo 190 rublů (asi 114 Kč). A ceny v potravinách jsou téměř stejné jako u nás. Benzín je samozřejmě levnější než u nás. Litr Naturalu 98 stojí v Petrohradu okolo 30,50 rublů (asi 18 Kč).

Příklady cen:

Název zboží	Cena	Místo nákupu
Bonaqua citron 500 ml	60 rublů	Stánek na ulici
Bonaqua 500 ml	50 rublů	Stánek na ulici
Nestea 500 ml	90 rublů	Stánek na ulici
Powerade 500ml	90 rublů	Stánek na ulici
Coca-Cola 500 ml	70 rublů	Stánek na ulici
Sprite 500 ml	70 rublů	Stánek na ulici
Coca-Cola 330 ml	40 rublů	Stánek na ulici
Nápoj v krabičce 200 ml	30 rublů	Stánek na ulici
Coca-Cola 500 ml	42 rublů	Obchod s potravinami
10 pohledů (sada)	50 rublů	Petropavlovská pevnost
Zmrzlina kornout	20 rublů	Burger King
Čaj	40 rublů	Burger King
Coca-Cola 800 ml (točená)	60 rublů	Burger King
Oběd – vepřové maso s bramborou kaší	159 rublů	Jídelna – ulice Nevskiy prospekt
Salát (zelný)	39 rublů	Jídelna – ulice Nevskiy prospekt
Polévka - boršč	75 rublů	Jídelna – u Chrámu Spasitele na krvi
Smetana do boršče	27 rublů	Jídelna – u Chrámu Spasitele na krvi
Fanta 500 ml	33 rublů	Obchod s potravinami
Ruská zmrzlina 200 g	39,90 rublů	Obchod s potravinami
Chipsy Lays – kaviár 80 g	33,90 rublů	Obchod s potravinami
Chipsy Lays – kopr + okurka 80 g	33,90 rublů	Obchod s potravinami
Voda citronová 600 ml	60 rublů	Petrodvorec
Zmrzlina (kornout)	30 rublů	Petrodvorec
Oběd - špíz 1 ks s opékanými bramborami	321 rublů	Jolki-Palki na letišti
Polévka - boršč	140 rublů	Jolki-Palki na letišti
Smetana do boršče	35 rublů	Jolki-Palki na letišti

        Z Petrohradu jsme měli odlet brzy ráno v 7:50, což znamená být okolo šesté hodiny ranní na letišti. V hotelu opět nebyl problém posunout snídani na dřívější hodinu. Jediný problém byl, že metro jezdí až od 6:00, takže jsme si objednali den předem na recepci taxi. Nečekejte ale, že Vám objednají oficiální taxi. Většinou mají svoje lidi, kteří pro ně jezdí. Před hotelem jsme tedy nastoupili do starého Audi, které zrovna nebylo v dobrém technickém stavu. Auto ale vydrželo a za 23 minut jsme dojeli na letiště Pulkovo. Cena za taxi byla 1300 rublů a byla domluvená předem na recepci.

        Na letišti vše proběhlo bez problémů a v 7:55 jsme odletěli v Boeingu 737-500 (reg. VB-BYN) spol. Transaero. Během letu jsme dostali snídani a před přistáním opět rozdávali bonbóny. Na letišti Domodědovo v Moskvě jsme přistáli po jedné hodině a 11 minutách letu v 9:06. Na letišti jsme si vyzvedli kufry (kontrolují je s útržky palubních vstupenek) a pak jsme se odbavili v jiném terminálu na cestu do Prahy. V Moskvě jsme měli 4,5 hodinovou pauzu před dalším letem. Na letišti jsme si zašli na oběd do Jolki-Palki. Cena za oběd byla 496 rublů (314 Kč), boršč (140 rublů), smetana (35 rublů), pečené brambory (125 rublů) a 1 ks špízu (196 rublů).

       

        Letadlo zpoždění nemělo, ale málo nechybělo a sami jsme ho mohli zpozdit. Seděli jsme u vstupní brány, ze které mělo letadlo letět, ale bránu nám změnili a my jsme to nezaregistrovali. K nové bráně jsme doběhli za pět minut dvanáct jako poslední. Moskevské letiště jsme opustili v 13:35 v Boeingu 737-500 (reg. D-ABIB) spol. Lufthansa a na letišti v Düsseldorfu jsme přistáli po tříhodinovém letu v 16:37 moskevského času (14:37 našeho). Na pokračující let do Prahy jsme měli mít v Düsseldorfu téměř 3,5 hodinou pauzu, ale letadlo mělo kvůli špatnému počasí na trase zpoždění 40 minut. Z Düsseldorfu jsme odletěli v 19:30 v Canadair CRJ-900 (reg. D-ACNB) spol. Lufthansa. Bohužel i během našeho letu bylo špatné počasí nad Českou republikou a letadlo prolétalo dost silnými turbulencemi. A s tak malým letadlem jako je Canadair to pěkně házelo. Piloti ale situaci zvládli bez problémů a po necelé hodině letu jsme v 20:25 přistáli na pražském Ruzyňském letišti.

       

Více fotografií naleznete v galerii

Mapa Petrohradu (centrum) (*.jpg 899 kB)
Mapa Petrohradu (*.jpg 1,6 MB)
Mapa metra (*.jpg 200 kB)
Mapa Petrodvorec (*.jpg 895 kB)

Další užitečné odkazy:

• www.petrohrad.cz (další informace o Petrohradu)
• www.hermitagemuseum.org (oficiální stránky Ermitáže)
• www.cathedral.ru (oficiální stránky katedrály sv. Izáka, CENÍK)
• www.cathedral.ru (oficiální stránky chrámu Vzkříšení Krista, CENÍK)
• www.spbmuseum.ru (oficiální stránky Petropavlovské pevnosti, CENÍK)
• www.peterhofmuseum.ru (oficiální stránky Petrodvorce, CENÍK)
• www.metro.spb.ru (oficiální stránky petrohradského metra, pouze rusky)

.:: VLAJKA RUSKA ::.

.:: ZNAK PETROHRADU ::.