ZPĚT

Španělsko - Madrid II

(25. – 28.5.2013)

        Madrid, hlavní město Španělska s více jak 3 milióny obyvatel je třetím nejlidnatějším městem Evropské unie. Město leží ve středu Pyrenejského poloostrova. V čele Španělska je král Juan Carlos I., který zemi vládne od 22.11.1975. V Madridu sídlí také dva evropské fotbalové velkokluby – Real Madrid a Atlético Madrid. Madrid se také již třikrát ucházel o pořadatelství letních olympijských her. Vždy ale neúspěšně. Poprvé o pořádání LOH 1972 (vyhrál Mnichov), pak LOH 2012 (zvítězil Londýn) a naposled se Madrid ucházel v roce 2009 o pořádání LOH 2016 (pořádání her dostalo Rio de Janeiro).

        Madridskými rodáky jsou například: tenorista a dirigent Plácido Domingo, zpěváci Julio a Enrique Iglesias nebo politik a bývalý generální tajemník NATO a ministr zahraničí EU Javier Solana.

Den první:

        Zpáteční letenku do Madridu jsme měli zakoupenou už kvůli cestě do Peru v březnu 2013, i přesto, že jsme věděli, že zpátky z Peru poletíme přes Londýn. Zpáteční letenka do Madridu totiž vyšla mnohem levněji než jednosměrná, a tak jsme si zakoupili zpáteční letenky s návratem 28.5.2013. Zpáteční letenka od spol. Air France do Madridu byla včetně všech poplatků za 4558,14 Kč pro jednu osobu. Pro cestu do Madridu jsme zvolili kombinaci leteckých přepravců EasyJet a Ryanair a trasu Praha – Miláno - Bergamo – Madrid. Cena jednosměrné letenky do Bergama se spol. EasyJet byla 947,10 Kč pro jednu osobu včetně všech poplatků a jednosměrná z Bergama do Madridu se spol. Ryanair stála 814,67 Kč pro jednu osobu včetně všech poplatků.

        Z Prahy jsme odletěli s menším 20 minutovým zpožděním ve 12:50 v Airbusu A319-100 (reg. G-EZDW) spol. EasyJet a na letišti Malpensa v Miláně jsme přistáli v 13:56. Z letiště Malpensa jsme jeli do Bergama autobusem přes Miláno. Jezdí zde několik různých dopravců, my jsme se rozhodli pro Bus Express, který vyráží z letiště každých 20 minut (od 6:10 do 00:30). Lístky jsme zakoupili v hale u stánku nebo se dají koupit u řidiče. Do centra Milána stojí 10 EUR pro jednu osobu a 5 EUR z Milána do Bergama (letiště). Cesta z letiště do centra Milána (vlakové nádraží Central Station) trvala 45 minut. Tady jsme přestoupili na autobus do Bergama (letiště), které odtud odjíždí víceméně každých 30 minut (od 2:45 do 23:30) a cesta trvá asi 45 minut.

        Po příjezdu na letiště v Bergamu jsme se vydali v deštivém počasí do hotelu. Pokud byste měli hotel v centru Bergama, museli byste tady ještě přestoupit na další autobus. My jsme byli ubytovaní v hotelu NH Orio al Serio****, který je hned u letiště v sousedství s nákupním centrem Orio Center. Z letiště se do nákupního centra dá za 5 minut dojít pěšky.

       

        Cena za noc včetně snídaně byla pro jednu osobu 915,36 Kč včetně snídaně, plus 2 EUR/osoba pobytová taxa městu, což je v Itálii běžné. Pokoje byly velmi pěkně zařízené. Byla zde televize, minibar (placený), káva, čaj zdarma, klimatizace, Wi-Fi připojení na internet zdarma a na hotelu zdarma posilovna a sauna. K snídani byly vajíčka, slanina, pečivo (toastový chléb), sladké pečivo (croissanty,…), čerstvé džusy, káva, čaj, kakao, ovoce, kukuřičné lupínky, kompoty, jogurty a další. Vzhledem k tomu, že venku stále hodně pršelo, nejeli jsme do centra Bergama, ale pouze jsme zašli do nákupního centra Orio Center, kde jsme si dali večeři. Je zde i možnost nakoupení potravin v supermarketu.

Den druhý:

        Druhý den jsme mohli za krásného slunečného počasí vyrazit do Madridu. Z letiště v Bergamu jsme odletěli v 9:26 v Boeingu 737-800 (reg. EI-EBN) spol. Ryanair a na letišti Barajas v Madridu jsme přistáli po necelých 2 hodinách letu v 11:21. Autobusem jsme poté zdarma přejeli na terminál 4, odkud jsme pokračovali vlakem a metrem. Cesta jenom metrem do stanice Casa del Reloj, kde byl náš hotel, by stála 6 EUR. Stanice metra Casa del Reloj se nachází na opačném konci města než letiště. Zvolili jsme proto kombinaci vlaku Renfe a metra. Vlak stál do stanice Leganés Central 2,50 EUR a cesta trvala necelou hodinu. Lístky se kupují v automatu, s nákupem Vám případně pomůže personál. Ve stanici Atocha jsme museli přestoupit do jiného vlaku (pouze se přejde na jinou kolej, tady konkrétně kolej č. 9). Ve stanici Leganés Central jsme přešli na metro, které nás za 1,50 EUR odvezlo do stanice Casa del Reloj (3 minuty jízdy). Ze stanice metra to bylo ještě pěšky asi 10 minut do hotelu Tryp Leganés*** (ulice Avenida De La Universidad 7). Mimochodem - pro zajímavost, teplota vzduchu byla v tento čas 19°C (13:45).

       

        V hotelu to vypadalo jako někde na zámku nebo v muzeu díky všudypřítomnému starodávnému nábytku a výzdobě. Pokoje hotelu byly zařízeny klasicky. Nechyběla televize, klimatizace, minibar (placený), zdarma Wi-Fi připojení na internet, v koupelně šampon, sprchový gel a mýdlo. Snídaně byly celkem bohaté, k dispozici jsme měli sladké pečivo, různé sušenky, sýry, salámy, džusy, kávu, čaj, čokoládu (kakao), ovoce a kukuřičné lupínky.

       

        Po ubytování jsme si řekli na recepci o mapu Madridu a pak už jsme mohli vyrazit do centra města, které je na náměstí Puerta del Sol. Cesta metrem ze stanice Casa del Reloj do stanice Sol (centrum) trvá necelou hodinu, s dvěma přestupy. Metro v Madridu stojí od 1,50 EUR do 2 EUR, podle počtu ujetých stanic. Do 5 stanic zaplatíte 1,50 EUR a potom za každou další stanici 0,10 EUR, maximálně však 2 EUR, takže za více než 9 stanic nezaplatíte více než 2 EUR. Dá se také koupit 10 jízd za 11,20 EUR. Při použití lístku na 10 jízd je potřeba při přestupu použít zelené turnikety. Mapy metra jsou téměř v každé stanici metra.

        Náměstí Puerta del Sol (v překladu Sluneční náměstí) má tvar půlměsíce, na jehož jižní rovné straně dominuje budova bývalé městské pošty. Na budově zaujme na první pohled hodinová věž se zvonky. Podle španělské tradice se vždy o půlnoci 31. prosince s každým úderem zvonu sní jedna kulička hroznového vína. Tomuto se říká „Dvanáct hroznů štěstí“ (Las doce uvas de la Suerte) a má to vést k prosperujícímu roku. Na chodníku před budovou je značka s vyznačeným nultým kilometrem, odkud se měří vzdálenosti do všech koutů země. Dále je na náměstí symbol Madridu, bronzová socha medvěda okusujícího plody planiky a na středu náměstí jezdecká socha Karla III., který byl díky své péči o Madrid považován za nejlepšího starostu Madridu všech dob. Podle mě byste ještě neměli zapomenout navštívit cukrárnu La Mallorquina (roh ulice Calle Mayor), kde mají opravdu výborné rolády plněné pravou šlehačkou za 1,70 EUR a Napolitanas (šátečky plněné čokoládou nebo pudinkem).

        Z náměstí Puerta del Sol jsme pokračovali ulicí Calle Mayor na náměstí Plaza Mayor. Cestou jsme minuli „Muzeum šunky“ (Museo del Jamón), nejedná se o muzeum, jak by si mohl každý na první pohled myslet, ale o obchodní řetězec prodávající šunku. Dá se zde také za rozumnou cenu kvalitně najíst. V dolní části (bufet) se dá najíst už od 5,80 EUR (maso s hranolky) a v horní části (restaurace) je možnost objednání menu o dvou chodech od 8,60 EUR. V menu si můžete vybrat například typické španělské jídlo Paellu a jako druhý chod ještě pěkný kus uzeného masa s hranolky. My jsme měli jídelní lístek ve španělštině, takže mně se stalo, že jsem si vybral jako druhý chod pražené sardinky. Ani chytré mobily se španělským slovníkem mi v tom nepomohly.

       

        Po obědě jsme už došli na náměstí Plaza Mayor. Náměstí je obdélníkového tvaru o rozměrech 129 x 94 metrů, které je kompletně obklopeno budovami o třech podlažích s celkem 237 balkóny. Uprostřed náměstí se nachází jezdecká socha Filipa III., který nařídil stavbu tohoto náměstí. Dříve se na náměstí odehrávaly býčí zápasy, popravy nebo různé průvody.

        Dále jsme pokračovali ulicí Calle Mayor ke katedrále De La Almudena a ke královskému paláci. Katedrála byla dostavěna až v roce 1992, téměř po 110 letech od zahájení výstavby. 15. června 1993 ji vysvětil papež Jan Pavel II., který má před bočním vstupem do katedrály sochu. Královský palác, který je hned naproti katedrály De La Almudena, dnes slouží jako muzeum a královská rodina ho využívá k reprezentačním účelům. Královská rodina žije v paláci Zarzuela (Palacio de la Zarzuela) na okraji Madridu. Vstupné do královského paláce je 10 EUR a 5 EUR zlevněné. Otevřeno je denně od 10:00 do 18:00 (říjen až březen) a od 10:00 do 20:00 (duben až září).

       

        Dále na sever od královského paláce je náměstí Plaza de España, v jehož středu je kamenný obelisk se sochou sedícího spisovatele Miguela de Cervantese. Pod ním sedí na své kobylce Rosinantě Don Quijote a vedle něj na oslu jeho věrný sluha Sancho Panza. Nedaleko náměstí Plaza de España, v parku Parque de la Montaña, je egyptský Debodův chrám (Templo de Debod). Chrám byl zachráněn z oblasti Asuánu zatopené přehradou a věnován Španělsku. Vstup do chrámu je zdarma. To bylo pro tento den vše, co jsme navštívili.

Den třetí:

        Opět za krásného slunečného počasí jsme metrem dojeli do stanice Sol. Odtud jsme ale nepokračovali směrem k náměstí Plaza Mayor, ale na opačnou stranu ulicí Calle de Alcalá. V ulici jsme cestou minuli spoustu krásných budov, za zmínku stojí budova Metropolis na rohu ulic Calle de Alcalá a Calle Gran Vía. Ulice Calle de Alcalá končí na náměstí Plaza de Cibeles. Náměstí dominuje kašna s bohyní Kybele, římská bohyně plodnosti, která sedí ve voze taženými dvěma lvy a nádherná bílá budova madridské radnice, ve které bylo až do roku 2007 muzeum pošty.

       

        Odtud je možnost vydat se ulicí Paseo del Prado, která vede kolem muzea Prado, Královské botanické zahrady až k vlakovému (i metro) nádraží Atocha. My jsme ale zvolili jinou trasu. Z náměstí Plaza de Cibeles jsme prošli přes bývalou městskou bránu Puerta de Alcalá, která stojí hned u vstupu do parku Retiro. Park je jedním z nejoblíbenějších míst relaxace v Madridu. V informacích (jsou tam 3) je možnost si vyzvednout plánek parku. V parku je kromě spousty zeleně také několik jezírek a na největším z nich je možnost zapůjčení loďky. U tohoto jezera je půlkruhová kolonáda a před ní se tyčí socha Alfonse XII. na koni. Z parku jsme vyšli na jeho druhém konci nedaleko vlakového nádraží Atocha. Za prohlídku určitě stojí interiér nádraží Atocha, kterému dominují vzrostlé palmy a jiné dřeviny a také jezírko s desítkami želv.

       

        Z nádraží Atocha jsme se vrátili pěšky ulicí Calle de Atocha do centra, kde jsme nastoupili do metra a odjeli jsme se podívat na fotbalový stadion Santiago Bernabéu (stanice metra Santiago Bernabéu, tmavě modrá linka č. 10), sídlo madridského velkoklubu Real Madrid. Hned u výstupu z metra je malý park, ve kterém mají různé státy zasazené stromy, naše země tam má lípu. Je zde možnost zaplatit se prohlídku stadionu, ale vzhledem k tomu, že jsme zde byli v roce 2009 a nejsem fanoušek Realu, nechal jsem si tuto příležitost ujít. Pouze jsme si prohlédli okolí stadionu a při návratu nás zastihla velká přeháňka s obrovským krupobitím.

Den čtvrtý:

        Z hotelu jsme odešli po deváté hodině. Ve stanici Casa del Reloj jsme v 9:22 odjeli metrem do stanice Leganés, kde jsme přestoupili na vlak. Cesta metrem trvala 3 minuty a stála 1,50 EUR pro jednu osobu. Vlakem jsme poté dojeli až do stanice Atocha, kde jsme museli přestoupit na kolej č. 1. Na další vlak jsme čekali asi 20 minut. Na letiště - terminál T4, jsme dorazili v 10:45. Cesta vlakem stála pro jednu osobu 2,50 EUR. Autobusem, který jezdí zdarma mezi terminály, jsme přejeli na terminál T2, odkud letělo naše letadlo. Na letišti proběhlo vše bez problémů a v 13:02 jsme odletěli v Airbusu A319-100 (reg. F-GRHR) spol. Air France a na letišti v Paříži jsme přistáli v 14:38. Tady jsme měli 4 hodinovou pauzu. V 18:36 jsme odletěli z Paříže v Airbusu A321-200 (reg. F-GTAD) spol. Air France. Na pražské letiště Václava Havla jsme dosedli v 19:53.

       

Více fotografií naleznete v galerii

Mapa Madridu (*.jpg 1,9 MB)
Mapa linek metra (*.jpg 731 kB)
Mapa parku Parque del Retiro (*.jpg 1,42 MB)

Oficiální web Madridu: www.madrid.es

Další užitečné odkazy:

ZPĚT