Peru – Ollantaytambo (Machu Picchu)

(3. – 4.4.2013)

        Peru je třetí největší stát v Jižní Americe, ležící na severozápadě kontinentu. Úředním jazykem je španělština. Hlavním městem Peru je Lima. V Peru žije téměř 30 miliónů obyvatel. 45 % obyvatelstva Peru jsou potomci původního indiánského obyvatelstva. Peru nabízí jak pobřeží, hory, poušť, tak i deštný prales, který zabírá téměř 60% plochy země. Nejvyšší horou je Huascarán (6768 m n.m.). Peru je bohaté na nerostné suroviny (měď, stříbro, zlato, ropa i uhlí). Ve světové produkci stříbra je Peru na druhém místě a v produkci zlata na pátém.

        Časový posun oproti České republice je –7 hodin (při letním času) a –6 hodin (při zimním času). Oficiální měnou je peruánský nuevo sol (PEN, SOL). Během našeho pobytu byl 1 SOL asi 7,50 Kč. Pro české občany není potřeba pro vstup do země vízum, pouze se při příletu vyplní vstupní karty. Elektrické zásuvky jsou na 220V 60Hz (někde můžou být 110V). Zásuvky jsou na dva ploché nebo kulaté kolíky (stejné jako u nás bez zemnícího kolíku). V Peru moc nepoužívají angličtinu, takže je dobré mít s sebou alespoň kapesní slovník (dnes to jde nahrát i do mobilu) a naučit se nejlépe základní číslovky. Málokdy mají například v restauraci menu v angličtině.

        Ollantaytambo je malé městečko vzdálené asi 80 km od Cuzca. Město leží v nadmořské výšce 2792 metrů nad mořem. Je to jediné město Inků v Peru, které je stále obýváno. Turisté sem jezdí především kvůli archeologickým nálezům z dob incké říše a návštěvě posvátného města Machu Picchu, které je odtud snadno dostupné vlakem.

        Cestopis je pro přehlednost rozdělen do několika kategorií.

1. Cesta z Puerto Maldonado do Ollantaytambo (Machu
Picchu)
2. Ubytování – hotel Casa de Mama
3. Gastronomie
4. Doprava v Ollantaytambo
5. Navštívená místa (památky)
6. Počasí
7. Orientační ceny v Ollantaytambo
8. Cesta z Ollantaytambo (Machu Picchu) do Puna (jezero
Titicaca)

        Z Puerto Maldonado jsme měli namířeno do Ollantaytambo přes Cusco. Cena zpáteční letenky (Cuzco – Puerto Maldonado) pro jednu osobu včetně všech poplatků byla 1553,45 Kč. Na letišti jsme si museli nechat zkontrolovat kufry, které jsme dávali na odbavení ještě před příchodem na přepážku. Na přepážce nám nechala pracovnice, která stále hovořila něco španělsky, podepsat papír, že máme rozbité kufry, i když to nebyla pravda. Pak už jsme šli na bezpečnostní kontrolu, která proběhla rychle. Dokonce jim ani nevadila voda v lahvi.

        Při odletu jsme měli menší, asi 30 minutové zpoždění. V 12:28 jsme odletěli v British Aerospace BAe 146-200 (reg. OB-1885-P) spol. StarPerú a na letišti v Cuzcu jsme přistáli v 13:11. Na letišti v Cuzcu na nás už čekalo připravené auto (minivan), které jsme měli objednané předem přes internet. Minivan stál 180 USD za zpáteční cestu Cuzco – Olantaytambo. Byl pro 10 osob a zavazadla se museli dát na střechu automobilu. Tady si dejte pozor na déšť, řidič kufry ničím nepřikrývá, takže se nám cestou zpět stalo, že nám kufry promokly. Při začátku deště jsme si vůbec neuvědomili, že máme nepřikryté kufry na střeše. Z letiště v Cuzco jsme odjeli v 13:41. Cestou jsme měli několik zastávek, buď na focení, nebo na nákup vlněných výrobků z lamy ve městě Chinchero, který byl i s přednáškou o výrobě vlny a jejího barvení přírodními barvivy. Zde nám nabídli zdarma pravý čaj z koky. Do hotelu Casa de Mama v Ollantaytambo jsme dorazili v 16:34.

       

        Hotel Casa de Mama se nachází v ulici Av.El Estudiante 150 metrů od centra města. Cena za noc pro jednu osobu včetně snídaně byla 22,5 USD (asi 472,5O Kč). Hotel je sice označen jen dvěma hvězdičkami, ale je velmi pěkný a čistý. Na pokojích kromě pohodlných postelí, místa pro odkládání oblečení a koupelny s WC nic jiného nebylo, ale co více člověk potřebuje na přespání. Vše ostatní bylo kompenzováno nádherným výhledem na okolní hory a přívětivým personálem. V koupelně nebyly šampóny ani mýdlo, ale personál je na požádání donesl. Televize byla společná na patře hotelu. V hotelu je zdarma Wi-Fi připojení na internet, venkovní terasa, ze které je krásný výhled na okolí a zahrada. Wi-Fi připojení na internet během našeho pobytu nefungovalo, ale místo toho nám dovolili použít svůj počítač v hotelové jídelně.

       

        V jídelně byl k dispozici zdarma čaj (z listů koky, černý a bylinkové). K snídani byly vajíčka, salámy, sýry, džem, pečivo, různé druhy ovoce, jogurty, káva, čaj a čerstvý džus. V hotelu nám bez problému uschovali kufry před odjezdem. Personál hotelu byl velmi milý a přátelský, ostatně jako všude v Peru. I jejich dvě děti byly velmi společenské a bylo jim úplně jedno, že nemluvíme španělsky a přesto s námi chtěly hrát. Majitelka hotelu nám i zařídila vstupenky na Machu Picchu. Ještě z domova jsme si u ní lístky objednali, poslali jsme jí peníze a po ubytování nám dala vstupenky.

       

        Peruánská kuchyně je velmi rozmanitá. V Peru existuje více než 2500 registrovaných druhů polévek a více než 250 tradičních dezertů. Je zde i více než 2500 odrůd brambor, tomu se ale nelze divit, když právě brambory pocházejí z Peru. Z masa je nejčastější kuře (pollo, čti pojo), hovězí a lama, nechybí ani ryby a mořské plody. Peruánskou specialitou v Andských oblastech je pokrm z morčat (cuy, cobayo). Maso z morčete má nízké procento tuku (7,6%) a vysoké procento bílkovin (20,3%). Peruánci si morčecí maso dávají spíše jen výjimečně, ke slavnostnímu jídlu. Osobně jsem ho neochutnal, takže nemohu podat bližší informace. Typickými peruánskými jídly, jsou například anticuchos (masový špíz), ceviche (salát z mořských plodů) nebo pachamanca (maso marinované v kořeněné omáčce a pečené na horkých kamenech). Tradičním pouličním jídlem v Peru je Salchipapas (hranolky s uzeninou), jsou dobré a levné. My jsme na ně narazili po přesunu do Icy, kde jsem si je oblíbil.

        Peruánským národním nápojem je Inca Kola, která je od roku 1996 pod dohledem Coca-Coly, jež vlastní 49% Inca Koly. Inca Kola má zlatožlutou barvu a sladkou chuť. Hlavními přísadami je vůně z citrónové trávy a různé byliny z tropických oblastí Asie. Z alkoholických nápojů je nejznámějším nápojem pivo Cusqueňa (Cuzco).

        Dalším typickým nápojem pro Peru, hlavně pro je jeho vysokohorské oblasti, je čaj z koky (maté de coca). Prodej a spotřeba listů koky je v Peru legální. Koncentrace kokainu v listech koky je velmi nízká a tak při konzumaci čaje nebo žvýkání listů nedochází k závislosti. Konzumace produktů z koky zvyšuje vstřebávání kyslíku v krvi, a proto se používá v boji proti výškové nemoci, podpoře trávení a nadýmání. V oblastech s vyšší nadmořskou výškou je běžné, že na hotelech zdarma nabízejí čaj z listů koky. POZOR - koka je v Evropě vedená jako droga, proto je její dovoz nelegální! Nelze si dovézt ani sáčkový čaj, který je v Peru běžně k dostání, ani bonbóny z koky.

        Ollantaytambo je malé městečko, všude se dá dojít pěšky. Centrum, náměstí Plaza de Armas, je od hotelu Casa de Mama vzdálené 150 metrů a vlakové nádraží 900 metrů. Kdo by přece jen nechtěl chodit pěšky, může využít služeb motorikš.

Centrum města – náměstí Plaza de Armas je od hotelu Casa de Mama vzdálené 150 metrů. Na náměstí je menší obchod s potravinami a na jihovýchodní straně náměstí je kryté tržiště.

   

Archeologický park (ruiny inků) – vstupné pro zahraniční turisty je 130 SOL (asi 975 Kč), zlevněné 70 SOL (asi 525 Kč) a pro studenty 70 SOL (asi 525 Kč). Vstup do parku je přes náměstí Plaza Araccama, které je od hotelu vzdálené asi 300 metrů. Do parku jsme pro velké vstupné nešli, protože hlavním cílem, jako pro většinu turistů, bylo pro nás Machu Picchu.

   

Machu Picchu – jsou ruiny inckého města, které byly v roce 1983 zařazeny na seznam kulturního dědictví UNESCO. Machu Picchu, česky „Stará hora“, leží ve výšce 2430 m n.m. Proč bylo město Inky postavené, dodnes nikdo přesně neprokázal. Název města se nedochoval, proto byl převzat název od hory Machu Picchu, která se tyčí nad ruinami. K městu vedou dvě vysokohorské stezky přes hory do Cuzca. První procházela sluneční bránou a druhá vedla přes provazový most. Obě dvě cesty mohly být snadno zablokovány v případě útoku. Většina srážek spadne v oblasti mezi říjnem až dubnem, ale pršet může kdykoliv během roku.

       

Na Machu Picchu můžete jet vlakem z Cuzca, pěší túrou z Cuzca po slavné incké stezce (tří až čtyřdenní túra) nebo jako my vlakem z Ollantaytambo. Na Machu Picchu je omezený denní počet návštěvníků, proto jsme si lístky zařídili ještě z domova přes velmi ochotnou paní z hotelu Casa de Mama. Peníze jsme jí poslali na účet a po ubytování nám dala vstupenky. Cena vstupenky byla 128 SOL (asi 960 Kč) pro jednu osobu. K Machu Picchu jezdí z Ollantaytamba vlaky společnosti Inca Rail a PeruRail. My jsme zvolili společnost Inca Rail. Jízdenky u této společnosti stojí při cestě na Machu Picchu od 53 USD (turistická třída) do 200 USD (první třída, ta jezdí pouze jednou denně) a zpět od 45 USD (turistická třída) do 200 USD (první třída). Ceny se liší podle časů odjezdů, třídy, a jestli je sezóna nebo ne. Vlaky Inca Rail jezdí na Machu Picchu z Ollantaytambo v 6:40, 7:20, 11:15, 11:30 (vlak pouze s první třídou), 12:30 a 16:36 a zpět do Ollantaytamba v 8:30, 10:32, 14:30, 16:12, 19:00 a 19:15 (vlak pouze s první třídou).

       

My jsme odjeli ráno v 7:20. Cena jízdenky byla 55 USD za turistickou třídu. Ve vlaku jsou velká pohodlná kožená křesla a každý vagón má na střeše panoramatická okna. Docela by mě zajímalo, jak by vypadala první třída, když už turistická vypadala jako chudší Orient Express. Během cesty jsme dostali zdarma teplý čaj z koky (nebo černý čaj) a pak už jsme mohli nerušeně pozorovat scenérii, která se nám cestou nabízela. Celou cestu, která vede víceméně podél řeky Urubamba, nám bohužel pršelo. Do stanice Machu Picchu ve městě Aguas Calientes jsme dorazili v 8:51.

       

Z vlakového nádraží jsme prošli tržištěm, poté přes most a dolů k silnici, kde již stály připravené zelené autobusy, které jezdí na vrchol k Machu Picchu. U přepážky jsme si zakoupili jízdenky, zpáteční stojí 18,50 USD pro jednu osobu, a mohli jsme vyrazit. Autobusy jezdí v častých intervalech. Asi 10 kilometrová cesta nahoru po rozbité silnici trvá necelých 25 minut. Do areálu Machu Picchu se nesmí s batohy o velikosti větší než 20 litrů a také jsou mimo jiné zakázány trekkingové hole. Tyto zakázané věci si můžete nechat v úschovně za 3 SOL (asi 22,5 Kč).

       

Nebudu popisovat co vidět a nevidět, protože určitě celé Machu Picchu stojí za prozkoumání. Co si ale určitě nenechte ujít je pohled na Machu Picchu od strážního domku. Domek se sice nachází vysoko na kopci, ale ten pohled za to stojí, odtud budete mít celé město jako na dlani. Při procházce můžete narazit i na lamy, které se zde volně pohybují. Během naší návštěvy bylo zataženo a občasné dešťové přeháňky a mlhy. Ale ani to nezabrání krásnému zážitku. Jak rychle mraky přišly, tak rychle zase odešly. Z vlakového nádraží Machu Picchu ve městě Aguas Calientes jsme odjeli vlakem spol. Inca Rail ve 14:30. Cena jízdenky byla 53 USD pro jednu osobu. Během cesty jsme opět dostali čaj. Do Ollantaytambo jsme dorazili v 16:00. Na prohlídku Machu Picchu doporučuji vyhradit si alespoň minimálně 5 hodin mezi příjezdem a odjezdem vlaku z Aguas Calientes.

       

        V Ollantaytambo je v měsících dubnu až prosinci suché období s malými srážkami. Nejdeštivějšími měsíci jsou leden až březen. Vzhledem k nadmořské výšce města (2792 m n.m.) je minimální teplota 11°C až 15°C a maximální 18°C až 23°C po celý rok. Během našeho pobytu byla maximální teplota 19°C.

        Během našeho pobytu byl 1 SOL asi 7,50 Kč.

Příklady cen:

Název zboží	Cena	Místo nákupu
Inca Kola 3 litry	9 SOL	Supermarket v ulici Av. Ferrocarril
Coca-Cola 500 ml	2,50 SOL	Supermarket v ulici Av. Ferrocarril
Sušenky kokosové 145g	3 SOL	Supermarket v ulici Av. Ferrocarril
Sušenky 180g	2,50 SOL	Supermarket v ulici Av. Ferrocarril
Voda 625 ml	2 SOL	Supermarket v ulici Av. Ferrocarril
Salám 100g	3 SOL	Supermarket u nám. Plaza de Armas
Sýr (plátkový) 100g	5 SOL	Supermarket u nám. Plaza de Armas
Maso na špejli	1 – 2 SOL	Stánek na ulici
Večeře – nudle s masem a rýží	3 SOL	Stánek na ulici u tržnice
Večeře – maso s hranolky	2,50 SOL	Stánek na ulici u tržnice

        Kolem páté hodiny odpolední dorazil náš objednaný minivan. Naložili jsme na střechu auta kufry, rozloučili jsme se s hotelovým personálem a jejich dětmi a mohli jsme vyrazit na cestu. Od hotelu Casa de Mama jsme odjeli v 17:19. Cesta probíhala v pohodě do doby, než jsme dojeli do Cuzca, kde začalo pršet, a my jsme si uvědomili, že máme na střeše auta nepřikryté kufry. Ještě ke všemu byla ve městě večer dopravní špička, tak bylo dost času na důkladné promočení kufrů. Takže kdo neměl plastový kufr jako já, tak musel večer sušit na hotelu celý obsah. Naštěstí se kufry zase tolik nepromočily, jak jsme se obávali, i díky tomu, že byly na střeše auta nastojato.

        Do hotelu Awki's Dream jsme přijeli po dvou hodinové jízdě v 19:18. Cena za jednu noc včetně snídaně byla 32,5 USD (asi 661,21 Kč) za jednu osobu. Hotel stojí na klidném místě. Okna pokojů mohou být směrem do ulice nebo do zakrytého atria hotelu. Pokoje byly slušně vybavené, byla zde lednice, trezor, televize a v koupelně opět pouze mýdlo, v Peru nemají ve zvyku dávat šampony do sprch. Bylo zde i elektrické přenosné topení, které se zrovna hodilo na vysušení promočených kufrů. Klimatizace ani ventilátory zde nebyly, ostatně ani v Cuzcu nejsou moc potřeba, vzhledem k vysoké nadmořské výšce. U recepce byl k dispozici zdarma čaj z koky a v celém hotelu Wi-fi připojení na internet zdarma. Na každém patře byl také k dispozici zdarma počítač s připojením na internet. Snídaně byly velmi bohaté, spousta čerstvé zeleniny a ovoce, toastové chleby, salámy, sýry, sladké pečivo, lívance, čaj, káva a džus. Po ubytování jsme se vydali do ulice vedle hotelu, kde jsme si dali v restauraci večeři. Čtvrtku kuřete s hranolky a Coca-Colou (295 ml) za 8,50 SOL (asi 63,75 Kč).

       

        Druhý den v 7:20 ráno nás vyzvedlo v hotelu objednané taxi (minivan), které nás za 50 SOL (asi 375 Kč) odvezlo na autobusové nádraží. Cesta trvala necelých 10 minut. Na autobusovém nádraží jsme si vyzvedli jízdenky a ještě jsme museli zaplatit taxu 1,30 SOL (asi 10 Kč), za každého cestujícího. Tato taxa se platí u zvláštní přepážky, která je uprostřed haly nádraží. Cena jízdenky do Puna byla 30 SOL (asi 225 Kč) pro jednu osobu. Jízdenky jsme měli původně objednané u společnosti Transzela, ale z neznámých důvodů nám dali lístky od společnosti Tour Peru. Jediný rozdíl byl v komfortu autobusu, ale ne nijak zásadní. Z Cuzca jsme vyjeli v 8:26 a do Puna jsme dorazili po sedmi hodinách v 15:36. Během cesty byla pouze jedna 20 minutová zastávka ve městě Pucará, kde jsme si mohli nakoupit občerstvení nebo si dojít na toaletu. Toaleta byla i v autobuse.

        V Punu na autobusovém nádraží na nás už čekal odvoz s průvodcem, který nás odvezl do hotelu Cordelius, kde jsme se ubytovali a hned poté jsme odjeli do přístavu a vyrazili na plovoucí ostrovy na jezeře Titicaca. Cesta do hotelu z autobusového nádraží trvala 4 minuty a z hotelu do přístavu 5 minut.

       

Více fotografií naleznete v galerii

Plánek Machu Picchu (*.jpg 473 kB)
Plánek Machu Picchu (*.jpg 239 kB)
Plánek Machu Picchu (*.jpg 200 kB)

Další užitečné odkazy:

• www.incarail.com (oficiální stránky železniční spol. Inca Rail)
• www.perurail.com (oficiální stránky železniční spol. PeruRail)

.:: VLAJKA PERU ::.